pondělí 21. dubna 2014

Město 21. století: Konkrétní příklady

V dnešním příspěvku bych chtěl zmínit několik nejočividnějších způsobů, jak může město a pod něj spadající organizace využívat sociální sítě ke komunikaci s občany. Co však považuji v této věci za nejdůležitější je dovolit si přemýšlet “out of the box” – tedy nebýt svázán existujícími řešeními a zaběhnutou praxí, ale naopak přicházet s novými neotřelými nápady, zkrátka: být inovativní. Přejděme ale rovnou k věci. Zde jsou způsoby, jak město může komunikovat s občany:

YouTube

YouTube dává městu do rukou jednoduchý a bezplatný nástroj, jak může sdílet s občany záznamy z jednání zastupitelstva města, ale dokonce i přímý přenos jednání. O tom, jak přínosné může zveřejňování záznamů být, říká starosta Čelákovic: “schůze se fyzicky účastní asi 10 občanů, stream sleduje 200 – 300 lidí a záznam shlédne až tisícovka. Rozdíl tří řádů je impresivní, tím víc, že záznam může pořídit prakticky každé město.“ (lupa.cz). Není nutné, aby šlo o video, stačí zvukový záznam. Občan, který se tak zajímá o jeden bod schůze si jej může najít (do popisu videa jde vložit odkazy na čas, kdy se daný bod projednává) a poslechnout jen a pouze tento bod. Nemusí jet přes celé město a poslouchat 2 hodiny debatu o věcech, které se ho netýkají či pro něj nejsou zajímavé. Město ale může svůj účet na YouTube také využít k propagaci, nebo k zpravodajství a rozjet svou vlastní webovou televizi. 

Twitter

Méně je někdy více. A 140 znaků plus případný obrázek se tak může například hodit jako vhodné doplnění městského rozhlasu. Město tak může informovat o opravách vodovodů či elektrického vedení, o nalezených psech či ztrátách a nálezech obecně. V případě povodní může poskytovat živé zpravodajství o stoupající vodě. Opět platí, že meze představivosti se nekladou. Oproti například rozhlasu nebo městským stránkám má twitterový účet města výhodu: občan si může uložit stránku twitter.com/jmenomesta do záložek a bude tak mít archivovaný přehled novinek z města vždy jeden klik daleko.

Facebook

Hlavní výhodou této sítě je její rozšíření, především mezi mladší populací. Facebook se zkrátka stal samozřejmostí. Pro město je profil na této sociální síti možností, jak oslovit velké množství občanů. Navíc Facebook nabízí širokou škálu nástrojů, s jejichž pomocí může město vyjít vstříc svým občanům. Události mohou občany upozornit na hlavní kulturní akce, jako jsou festivaly či velké sportovní akce. Je možné založit komunitu, ve které mohou občané poskytovat zpětnou vazbu vedení města a vést s ním diskusi. Ptáte se, proč dělat vše v tom vitruálním světě a ne v tom reálném? Ruku na srdce, kolikrát jste byli navštívit svého starostu nebo místostrarostu, abyste jej upozornili na to, co vás ve vaší ulici trápí? Napsat příspěvek v komunitě na Facebooku je mnohem snazší. 

Pro všechny sociální sítě ale platí, že je důležité občany nepřehltit záplavou statusů, fotek a událostí. Je nutné pečlivě vybírat, co opravdu občané potřebují vědět. A je také nutné například komunitu aktivně moderovat. Zkrátka je nutné ke všem sociálním sítím přistupovat s rozumem a nejdříve si působení na nich promyslet.

#hashtagy


Hashtagy, tedy slova, na jejichž začátku se nachází # (křížek), pocházejí z Twitteru, ale dnes je najdete i na Facebooku, Google plus i Instagramu. Jde de facto o štítky, anglicky label, které vám umožňují váš příspěvek svázat s nějakým tématem, virtuální “debatou”. Město a jeho obyvatelé tak mohou své příspěvky týkající se daného města označovat hashtagem s jeho názvem, na Facebooku pak stačí hledat daný hashtag a hned víte, čím dané město teď právě žije. Je to multižánrový festival pro všechny generace nebo závody dračích lodí? Na jednom místě tak mohou obyvatelé města společně vytvářet virtuální galerii, například fotek z sportovních utkání, či kulturních akcí. Stačí začít používat hashtag #kulturajmenomesta a hned se vám zobrazí fotky a příspěvky o posledních výstavách v místních galeriích, koncertu v kulturním středisku, atd. 

Internet nemusí být jen tím, co nás rozděluje, když sedíme doma u svých monitorů. Naopak, můžeme díky němu zjistit, že nedaleko nás žijí docela zajímaví lidé. A město s jeho pomocí může oslovit své obyvatele. Ukázat jim, že jsou to občané, na kom skutečně záleží. Město by nás určitě nemělo obtěžovat spamem, zároveň je ale podle mého názoru nutné, abychom se my, občané, probudili k aktivitě a začali společně pečovat o veřejný prostor, ať již ten abstraktní – politiku – nebo ten konkrétní, ta místa mezi prahem našeho domu a prahem našeho pracoviště.

Heslo “Ano, bude líp!” je možná úspěšné, ale zároveň velmi nebezpečné. Vytváří dojem, že ono samo. Chceme-li ale žít v lepším městě, kraji a státě, musíme se angažovat. My. Ne oni, politici, ne oni úředníci. Článek 2 odstavec 1 Ústavy České republiky říká: Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Co to znamená? Že lid, tedy my všichni, společně, jsme suverénem – pánem, hospodářem. Jak skončí statek, jehož pán se nestará, neúkoluje šafáře a služky? Neskončí tak, že čeleď nakonec vše rozkrade? Český lid se poslední dobou více a více podobá hospodáři, který se o svůj statek nestará a z jeho chátrání viní šafáře (vládu) a čeledíny (poslance). Nelíbí se vám to? 

Pojďme to spolu změnit.

A jde to, jde!

Žádné komentáře:

Okomentovat