Je komunální politika nepolitická?

Teď před komunálními volbami se opět vrací jedna otázka: je komunální politika skutečnou politikou? Ačkoli by se to ze samotného názvu mohlo jevit jako samozřejmé, mnozí tvrdí, že není. Dovolím si proto citovat dvě pasáže z knihy Komunální politika od doc. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D., vedoucího katedry politologie FSS MU.

První citace je z úvodu kapitoly 10 Komunální politika nepolitická?

Zde je první z citací:

V odborném, politickém, ale především veřejném diskursu je totiž nadmíru pevně zakotvena představa o tzv. nepolitičnosti komunální politiky. Tento názor je podpírán celou řadou příkladů a hlasů samotných komunálních politiků typu: kanalizace není ani levicová, ani pravicová; chodníky staví a buduje pravice stejně jako levice. Nejčastějším argumentem přitom bývá poukaz na "odbornost", "techničnost" či "věcnost" problémů řešených na místní úrovni. Srov. např Ryšavý, 2006, 953-954)

Pokud bychom ovšem tento argumentační postoj dále rozvíjeli, dojdeme k nutnému závěru, že obecní samospráva, je-li záležitostí čistě technickou a ze své povahy apolitickou, vůbec nemusí být samosprávou. O způsobu výstavby inženýrských sítí mohou rozhodovat krajským úřadem či ministerstvem vnitra dosazovaní úředníci (třebas i s podmínkou místa bydliště obci), kteří budou plnit pokyny shora. Systém správy obce volenou politickou reprezentací pak jako zcela zbytečný odpadne.

Zřejmě však cítíme (a nemusíme ani být bezvýhradnými obhájci demokracie jako jediného správného způsobu správy věcí veřejných), že takový systém ideální není. Kde se tedy stala argumentační chyba? Odpověď je nasnadě – hned na začátku, při odmítnutí politického charakteru místní samosprávy. (strany 217-218)

A ještě jedna citace, tentokrát závěr kapitoly:

Na příkladu několika oblastí působnosti obcí jsme ukázali, že náhledy na komunální politiku jako na sféru výhradně nepolitickou, ale odbornou, příp. technickou, jsou mylné. Volby zastupitelů mezi solidaritou či odpovědností, respektem k soukromému majetku či preferencí pořádku, silnou či slabou obcí (státem atd. vycházejí vždy z jejich ideového ukotvení (byť třeba nevědomého).

Pokud bychom pak analyzovali personální zaštítění jednotlivých stran sporu, viděli bychom, že o přístupu k politickým problémům nerozhoduje vždy primárně příslušnost k určité kandidátní listině a že jednotliví zastupitelé nemusí být ve svém rozhodování vždy konzistentní. Nic to ale nemění na skutečnosti, že mnoho bodů obecní agendy nemá jednoduchý technický charakter, ale že se při jeho řešení reprezentanti obce opírají o rozdílné pojetí obce a jejích funkcí a o ideové politický základ svého uvažování. (strany 231-232)

Pokud vás citace zaujaly, doporučuji přečíst celou kapitolu. Knihu naleznete například v Moravské zemské knihovně v Brně nebo si ji můžete zakoupit jako e-book v Obchodu Play.

BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. ISBN 978-80-247-2908-4.